Souvislost čichových schopností a úzkostnosti u adolescentů a mladých dospělých

Současný výzkum ukazuje, že nejvýraznějším kandidátem mezi osobnostními charakteristikami, které mohou ovlivňovat čichové vnímání či konkrétně čichové schopnosti, je neurotičnost. Souvislost mezi neurotičností a čichovým vnímáním je založena na vztahu mezi čichovým a limbickým systémem: „čichový mozek” obsahuje limbické struktury amygdalu a hippocampus (pro přehled viz Hawkes & Doty, 2009; Zald & Pardo, 2000), které se rovněž podílejí na zpracování a regulaci emocí (Davis & Whalen, 2001; Dolcos, LaBar, & Cabeza, 2005; LeDoux, 2003; Tottenham & Sheridan, 2010). Jelikož vysoce úzkostní jedinci vykazují strukturální a(nebo) funkční změny amygdaly a hippocampu (Bremner, 2004; Milad, Rauch, Pitman, & Quirk, 2006), je možné, že tím bude ovlivněno i zpracování čichových informací.

Cílem výzkumu bylo zjistit možnou souvislost mezi čichovými schopnostmi a neurotičností u adolescentů a mladých dospělých. Výzkumu se zúčastnilo 71 adolescentů (z toho 41 žen) ve věku 17-22 (18,0 ± 0,81) let (Studie 1) a 156 mladých dospělých (z toho 67 žen) ve věku 19-35 (24,2 ± 4,2) let (Studie 2). Vzorek ve Studii 2 byl specifický přibližně stejným poměrem heterosexuálně a neheterosexuálně orientovaných jedinců; podrobnosti viz následující studie (Nováková et al., in press). Účastníci byli požádáni o vyplnění české verze dotazníku Revised NEO Personality Inventory (NEO-PI-R; Hřebíčková, 2004) ve Studii 1 a jeho kratší verze NEO-Five Factor Inventory (NEO-FFI; Hřebíčková & Urbánek, 2001) ve Studii 2 a podstoupili testy čichových schopností – identifikace a čichové citlivosti (prahu) a ve Studii 2 navíc rovněž schopnosti diskriminace pachů s použitím čichových per Sniffin’ Sticks (Hummel et al., 1997).

Ve Studii 1 byla nalezena pozitivní korelace mezi skórem na dimenzi Neuroticismus a čichovou citlivostí (prahem), k čemuž přispívala zejména skóre na subškálách úzkostnost a rozpačitost. Ve Studii 2 byla opět nalezena souvislost mezi úzkostností a čichovým vnímáním, a to schopností diskriminace pachů. Tato zjištění jsou mimo jiné v souladu s výsledky recentní studie, která ukázala rychlejší detekci pachů u vysoce úzkostných jedinců (La Buissonnière-Ariza, Lepore, Kojok, & Frasnelli, 2013). Abychom však mohli učinit obecnější závěry o vlivu úzkostnosti jako osobnostního rysu na čichové vnímání a specificky na čichové schopnosti, bude zapotřebí dalších studií uplatňujících rozmanité úkoly, protože to, zda úzkostnost zhoršuje nebo naopak zlepšuje výkon při testování čichu, závisí mimo jiné do značné míry na obtížnosti a povaze daného úkolu (Eysenck & Calvo, 1992). Již nyní však může být užitečné kontrolovat vliv úzkostnosti na výsledky v čichových testech.