Čichová percepce a kognice

Čich byl ve srovnání s ostatními smysly dlouho opomíjen, neboť se předpokládalo, že je pro člověka smyslem spíše podružným. Novější výzkumy však ukazují, že se významně uplatňuje v mnoha oblastech našeho každodenního života. Pravděpodobně nejvíce je zapojen do procesu příjmu potravy, kde umožňuje hodnotit její kvalitu, upozorňuje rovněž na nebezpečí požáru či výskyt jedovatých látek ve vzduchu. Zároveň hraje důležitou roli při výběru partnera a navíc jsou vůně a pachy předmětem mnoha, často velmi silných a trvalých preferencí a averzí, které se projevují v běžných každodenních situacích. Naše skupina se zaměřuje především na interindividuální rozdíly v čichovém vnímání a zjišťování faktorů, které k variabilitě v čichových schopnostech přispívají. Dle našich výzkumů se tato variabilita neomezuje jen na rozdíly mezi pohlavími, ale vyskytuje se i v rámci pohlaví; například ve vztahu k pohlavní atypičnosti (tzv. genderová nonkonformita).  Náš výzkum také poukazuje na interindividuální rozdíly v souvislosti s osobnostními charakteristikami (především neurotičností) nebo na intraindividuální změny v čichových schopnostech u žen v průběhu menstruačního cyklu, kdy vyšší citlivost nalézáme v plodné fázi cyklu.

V současnosti se zabýváme následujícími tématy:

  • Interindividuální a intraindividuální rozdíly v čichovém vnímání a faktory, které k nim přispívají
  • Jak používání čichu při každodenních činnostech ovlivňuje všímavost vůči pachům
  • Ontogeneze lidského čichu od novorozeneckého věku až do pozdního stáří
  • Možné využití čichových testů jakožto prediktoru některých neurodegenerativních chorob (např. Alzheimerovy choroby)

Tímto tématem se zabývá Lenka Martinec Nováková a Jan Havlíček.