Vnímání našich těl a obličejů ostatními jako atraktivní nebo neatraktivní ovlivňuje naše každodenní životy. Převážná většina výzkumů sociální percepce používá fotografie obličejů a postav, avšak metodika pořizování těchto fotografií není dosud sjednocena a může významně ovlivňovat výsledky těchto výzkumů. Zatím však není zcela jasné, jak může nastavení fotoaparátu a fotografované scény ovlivnit sociální percepci osob na fotografiích. Důležitým faktorem, který má na výslednou fotografii vliv, je použitá ohnisková vzdálenost, jelikož kratší ohniskové vzdálenosti vytváří tzv. soudkovité zkreslení obrazu. Proto jsme se rozhodli provést metodologickou studii a otestovat, jak různé ohniskové vzdálenosti ovlivní vnímání mužských a ženských obličejů a postav na fotografiích
Naší studie se zúčastnilo celkem 45 osob (22 žen a 23 mužů). Od každého zúčastněného byly pořízeny 3 fotografie obličeje a 3 fotografie postavy za standardizovaných podmínek fotografování a se stejným nastavením fotoaparátu (fotoaparát Nikon D90, objektiv Nikkor 18-135 mm, F=8; 1/100s) lišícím se pouze v ohniskové vzdálenosti. Použili jsme ohniskové vzdálenosti ekvivalentní plnoformátovým délkám 50 mm (poměrně často používaná ohnisková vzdálenosti, která údajně reprezentuje ohniskovou vzdálenost lidského oka), 85 mm a 105 mm (ohniskové vzdálenosti doporučované profesionálními fotografy pro fotografování osob).
Hodnotitelé následně dostali za úkol seřadit trojici fotografií každé ženy pořízených různými ohniskovými vzdálenostmi podle jejich femininity a atraktivity, fotografie mužů pak dle jejich maskulinity a dominance (např. 1 – nejméně atraktivní, 2 – středně atraktivní, 3 – nejvíce atraktivní). Každou charakteristiku ohodnotilo 30 žen a 30 mužů, celkově se tedy zúčastnilo 240 hodnotitelů.
Výsledky ukázaly, že fotografie ženských obličejů pořízených ohniskovou vzdáleností 50 mm byly hodnoceny jako nejméně femininní a nejméně atraktivní. U fotografií ženských těl se žádný efekt v závislosti na ohniskové vzdálenosti neobjevil. Fotografie mužských obličejů a postav byly ohniskovou vzdáleností ovlivněny následujícím způsobem: fotografie pořízené ohniskovou vzdáleností 50 mm byly hodnoceny jako nejméně maskulinní a nejméně dominantní, naopak ty, pořízené ohniskovou vzdáleností 105 mm jako nejvíce maskulinní a nejvíce dominantní.
Naše studie poukazuje na skutečnost, že metodologie pořizování fotografií může ovlivnit výsledky jednotlivých studií; přinejmenším může zvyšovat riziko chyby druhého druhu (tj. falešně negativních výsledků – efekt stropu či podlahy). Dle našich výsledků ohnisková vzdálenost ovlivňuje vnímání ženských a mužských obličejů a mužských postav. Tento efekt je pravděpodobně způsoben různou mírou zkreslení proporcí a tvarů zapříčiněné různou ohniskovou vzdáleností. Z tohoto důvodu je důležité, aby byla přinejmenším v rámci jednotlivých studií udržována stejná ohnisková vzdálenost a celkově dodržováno stejné nastavení fotoaparátu a fotografované scény.
