Mezikulturní výzkum mezipohlavních rozdílů v čichovém vnímání dětí

Existuje nespočet studií, provedených v rámci mnoha kultur and napříč všemi věkovými kategoriemi, dokládajících, že dívky a ženy předčí chlapce a muže v čichových schopnostech, zejména ve schopnosti identifikovat pachy. V poslední době je stále častěji uváděnou možnou interpretací těchto mezipohlavních rozdílů, která ovšem doposud nebyla předmětem důkladnějšího empirického výzkumu, bohatší zkušenost žen s různými vůněmi a pachy v kontextu každodenních aktivit, do nichž se dlouhodobě zapojují ve větší míře než muži (jako například používání kosmetických výrobků, příprava pokrmů, péče o dítě). Již u dětí ve věku dvou let je fakt, že účast na genderově stereotypních činnostech je okolím dítěte všemožně podporována od nejútlejšího věku, zřejmý z výpovědí holčiček (avšak nikoli chlapečků). Zjistit, zda by mezipohlavní rozdíly ve schopnosti identifikovat pachy a ve všímavosti vůči pachům mohly souviset s předpokládanou rozdílnou účastí dívek a chlapců na podobných činnostech, bylo jedním z cílů této studie. Dalším cílem bylo ověření mezikulturní platnosti mezipohlavních rozdílů v čichu a ve všímavosti vůči pachům na vzorku dětí ze země třetího světa, neboť naprostá většina výzkumů čichu pochází ze zemí, které označujeme akronymem WEIRD (Western, Educated, Industrialized, Rich, and Democratic).

V Namibii se výzkumu zúčastnilo 101 dětí, z toho 50 chlapců ve věku 10-15 (12,3 ± 1,4) let a 51 dívek ve věku 9-15 (11,9 ± 1,5) let, navštěvujících školy v městě Keetmanshoop v jižní Namibii. S dětmi byl uskutečněn strukturovaný rozhovor (v angličtině a místních jazycích Afrikaans a Nama) na základě dotazníku COBEL, upraveného pro dané kulturní podmínky, a dále byly zjišťovány základní demografické údaje (počet sourozenců; jazyk, kterým doma hovoří, jakožto indikátor etnicity). Děti také zodpověděly tři otázky týkající se pachů v jejich okolí (počet domácích zvířat, četnost pomoci s vařením, počet sourozenců). Nakonec s nimi byl proveden test identifikace pachů, který spočíval v nucené volbě ze 4 alternativ pro každý z 12 pachů specifických pro místní kulturu, přičemž dětem byly vždy předloženy 4 obrázky s popiskem a byly tázány, který z nich odpovídá zdroji prezentovaného pachu. Dále se studie zúčastnilo 92 českých dětí, z toho 36 chlapců ve věku 8-11 (9 ± 0,8) let a 56 dívek ve věku 8-11 (9 ± 0,7) let navštěvujících 3. a 4. třídy dvou pražských základních škol. Děti podstoupily test identifikace pachů pomocí čichových per Sniffin’ Sticks a následně s nimi byl proveden strukturovaný rozhovor na základě dotazníku COBEL.

Souhrnné výsledky potvrzují mezikulturní platnost mezipohlavních rozdílů ve všímavosti vůči pachům ve prospěch dívek. U českých dětí byla rovněž nalezena souvislost mezi celkovým skóre identifikace pachů a všímavostí vůči pachům, pravděpodobně odkazující k vlivu čichové zkušenosti na obě proměnné. Absenci spojitosti mezi výpověďmi namibijských dětí ohledně činností, které by mohly být bohaté na čichové podněty, a schopností identifikace pachů či všímavostí vůči pachům by bylo možné vysvětlit mimo jiné i nízkým počtem otázek kladených ohledně aktivit spojených s čichem. To ostatně naznačují i výsledky podobné studie s dospělými, kde takový vztah nalezen byl, a to za pomoci podrobného dotazníku speciálně vytvořeného pro účely daného výzkumu.