Výzkumná skupina Etologie člověka je sdružení několika výzkumných týmů působících především na Přírodovědecké fakultě a Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a Národním ústavu duševního zdraví. Zabýváme se nejrůznějšími aspekty lidského chování, sociální percepce, komunikace a inter-individuální variabilitou především z evoluční perspektivy. Náš výzkum se soustředí také na historicko-teoretické aspekty věd o chování. Cílem těchto stránek je poskytnout přehled o námi zkoumané problematice nejen studentům, ale i dalším kolegům z příbuzných oborů či širší veřejnosti.

Aktuality

Nejnovější informace o nás!

Výzkum

Zúčastněte se výzkumu!

Kontakt

Napište nám!

Čicháte ke své partnerce/partnerovi, rodičům či dětem? A co k sobě nebo svému oblečení? Ať již čicháte nebo nečicháte, vyplňte nám dotazník ZDE.

Přesto, že prozkoumávání našeho okolí čichem není neobvyklé, zatím o něm víme velice málo. Zčásti to bude nejspíše tím, že probíhá spíše v soukromí, ale zároveň i podceňováním jeho významu. Pomozte nám zjistit víc!

Vyplňovat mohou muži i ženy starší 18 let, dotazník Vám zabere okolo 20 minut.

Samozřejmě budeme moc rádi, když výzkum budete šířit mezi své známé!

V časopise Evolutionary Human Sciences nedávno vyšel článek “Facial attractiveness and preference of sexual dimorphism: A comparison across five populations”. Jelikož dosavadní výzkumy zatím nedošly ke shodě ohledně vztahu mezi pohlavním dimorfismem (znaky typické pro dané pohlaví – femininní a maskulinní) a atraktivitou, cílem studie bylo prozkoumat spojení mezi vnímaným a tvarovým pohlavním dimorfismem a vnímanou atraktivitou v mezikulturní studii založené na populacích z Kamerunu, Kolumbie, České republiky, Íránu a Turecka. Vztah mezi vnímanou maskulinitou a atraktivitou byl nalezen pouze u českých a kolumbijských mužů, kdežto u žen byla atraktivita pozitivně spojena s vnímanou femininitou ve všech zkoumaných populacích, což by mohlo naznačovat určitou míru univerzality preferencí. Dále se ukázalo, že tvarový pohlavní dimorfismus obličeje a průměrovost povětšinou nesouvisí s vnímaným pohlavním dimorfismem a atraktivitou. Proto by měly budoucí studie zvážit, které měřítko pohlavního dimorfismus použijí (měřený či vnímaný), jelikož ovlivňují vnímání atraktivity odlišně.

Autory článku jsou: Vojtěch Fiala, Vít Třebický, Farid Pazhoohi, Juan David Leongómez, Petr Tureček, S. Adil Saribay, Robert Mbe Akoko a Karel Kleisner. Celý jej najdete ZDE.

Před nedávnem jsme vás seznámili s článkem “Prevalence incestu a faktory, které ji ovlivňují” a nyní přinášíme pokračování v podobě přehledové studie “Vyhýbání se incestu: kulturní a evoluční perspektiva”. Jejím cílem je představit teorie vyhýbání se incestu z pohledu kulturní a evoluční antropologie. Výskyt incestu je poměrně vzácný, přesto však vzbuzuje silné emoční reakce. Důvodem nízkého výskytu může být existence incestního tabu, jež se sestává ze společenských norem a zvyklostí, které incestu zabraňují. Incestní tabu je univerzální, univerzalita se však týká pouze nukleární rodiny a pro širší příbuzenstvo se liší dle dané kultury, pravděpodobně kvůli odlišným klasifikacím příbuzenství a různým společenským normám. Dalším důvodem může být i sexuální averze mezi jedinci, kteří spolu vyrůstali (tzv. Westermarckův efekt). Samotné incestní chování pak může být důsledkem buď nízké sexuální averze a s ním spojeným znechucením, či neselektivní sexuální apetencí.

Autory článku jsou Lucie Kuncová, Zuzana Štěrbová a Jan Havlíček. Celý si jej můžete přečíst ZDE.