
Výzkumná skupina Etologie člověka je sdružení několika výzkumných týmů působících především na Přírodovědecké fakultě a Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a Národním ústavu duševního zdraví. Zabýváme se nejrůznějšími aspekty lidského chování, sociální percepce, komunikace a inter-individuální variabilitou především z evoluční perspektivy. Náš výzkum se soustředí také na historicko-teoretické aspekty věd o chování. Cílem těchto stránek je poskytnout přehled o námi zkoumané problematice nejen studentům, ale i dalším kolegům z příbuzných oborů či širší veřejnosti.
Aktuality
Nejnovější informace o nás!
Výzkum
Zúčastněte se výzkumu!
Kontakt
Napište nám!
Donedávna evidence naznačovala, že mezi atraktivitou obličeje, tělesné vůně a hlasu existuje silný pozitivní vztah a měly by tak poskytovat obdobné překrývající se informace o kvalitě svého nositele (backup signals hypothesis). My jsme se však rozhodli provést meta-analýzu jak publikovaných studií, tak doposud nepublikovaných dat získaných za posledních cca 20 let v České republice, Velké Británii, Francii a Rakousku. Výsledky ukázaly pouze velice slabý pozitivní vztah mezi hodnocenou atraktivitou obličeje a tělesné vůně a obdobně i mezi atraktivitou hlasu a tělesné vůně. Pravděpodobnější se tak zdá, že jednotlivé modality odkazují k různým informacím o daném jedinci (multiple messages hypothesis).
Článek vyšel v časopise Evolution and Human Behavior a jeho autory jsou Vít Třebický, Sylvain Delplanque, Camille Ferdenzi, Bernhard Fink, Lucie Jelínková, Žaneta Pátková, S. Craig Roberts, Susanne Röder, Tamsin K. Saxton, Dagmar Schwambergová, Zuzana Štěrbová, Jitka Třebická Fialová a Jan Havlíček.
Zúčastněte se studie zabývající se rolí čichu v partnerství.
Kdo: ženy ve věku 18 a více let
Jak dlouho: cca 25 min
Odkaz na dotazník ZDE
Instrukce k získání potvrzení o účasti naleznete na konci dotazníku.
Mnohokrát Vám děkujeme za účast a sdílení!
Z evolučního pohledu by atraktivní znaky měly odkazovat k určité kvalitě daného člověka. Několik předchozích studií se zaměřilo na vztah mezi atraktivitou obličeje a kvalitou imunitního systému, přičemž některé spojení našly, jiné ne a další pouze u jednoho pohlaví. Abychom do tématu vnesli více světla, provedli jsme studii testující souvislost mezi atraktivitou obličejů a imunoreaktivitou (velikost reakce imunitního systému při setkání s patogenem). Žádný statisticky významný vztah se však neukázal. Nenašli jsme ani vliv množství podkožního tuku a hladin testosteronu a kortisolu, což jsou faktory, které obvykle souvisejí jak s hodnocením atraktivity obličejů, tak s odezvou imunitního systému.
Autory článku jsou Žaneta Pátková, Dagmar Schwambergová, Jitka Třebická Fialová, Vít Třebický, David Stella, Karel Kleisner a Jan Havlíček. Celý si jej můžete přečíst na stránkách časopisu Scientific Reports