Vliv sourozenců na výběr partnera

Současné výzkumy zaměřené na partnerské vztahy se poměrně systematicky zabývají vlivem rodičů na výběr partnera a partnerské preference. Ukazuje se například, že ženy preferují partnery s podobnou barvou očí a vlasů, obličejovými rysy či osobnostními charakteristikami, jako má jejich otec, avšak pouze v případě, že vztah s ním během dětství retrospektivně hodnotí pozitivně. Tento mechanismus se nazývá sexuální imprinting neboli vtištění, kdy jedinec v době raného dětství internalizuje charakteristiky blízkých příbuzných a ty později používá jako šablonu pro výběr partnera.
Cílem výzkumu, jehož jste se možná zúčastnili, bylo zjistit, zda výběr partnera mohou kromě rodičů ovlivňovat i sourozenci. Tedy zda jedinec během dětství může internalizovat charakteristiky sourozence, které bude později preferovat u svých partnerů v souvislosti s kvalitou vztahu, jaký se sourozencem během dětství měli. Předpokládali jsme, že partneři budou podobní bratrům respondentek ve vybraných fyzických a osobnostních charakteristikách, avšak pouze za předpokladu, že ženy budou retrospektivně hodnotit vztah s bratrem jako pozitivní.

Ačkoliv se mohl zúčastnit kdokoli starší 18 let, nakonec jsme pracovali pouze s výpověďmi heterosexuálních žen, protože mužů a jedinců jiné sexuální orientace se zúčastnilo příliš málo. Vzorek tedy tvořilo 88 heterosexuálních žen ve věku mezi 18 a 35 lety (průměrný věk 23,49; SD = 3,342), které měly bratra a alespoň jednou za život dlouhodobý partnerský vztah (průměrná délka vztahu byla 30,48 měsíce, SD = 27,89). Většina zúčastněných žen pocházela z Prahy, měla dokončené středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou a v době účasti ve studii studovala na vysoké škole.
Výsledky potvrdily naši hypotézu, a sice že i bratři mohou mít na výběr partnera svých sester vliv. Konkrétně byla nalezena podobnost mezi starším bratrem a partnerem v osobnostním rysu neuroticismus (udává míru emocionální stability, resp. lability jedince), ale i v některých fyzických charakteristikách (vousy, maskulinita). Očekávali jsme, že partner respondentky bude nejvíce podobný staršímu bratrovi respondentky, s nímž žena bude retrospektivně hodnotit vztah pozitivně. Navzdory tomu se však ukázalo, že v některých případech (například u výše zmiňovaného neuroticismu, nebo v hodnocení rozvoje obličejové maskulinity) byl partner respondentky podobný i jejímu mladšímu bratrovi, ovšem stále za předpokladu, že retrospektivně vztah s ním hodnotila pozitivně.
Stejně jako u studií zaměřených na vliv rodičů se jako zásadní ukázala kvalita vztahu s bratrem během dětství. Podobnost mezi partnerem a bratrem respondentky byla totiž nalezena pouze v případě, že respondentka hodnotila vztah s bratrem během dětství jako spíše pozitivní (tedy naopak v případě, že vztah s bratrem hodnotila jako spíše negativní, partner a bratr si v daných charakteristikách podobní nebyli).

Ačkoli jsme se zaměřili pouze na několik osobnostních a fyzických charakteristik, tato studie ukázala, že vzorem pro výběr partnera nemusí být nutně pouze rodič, ale i sourozenec. Stále však zůstává otázkou, jakou roli při vytváření preferencí hraje rodič a jakou sourozenec. Bratr je totiž otci do určité míry podobný (sdílejí společné geny), a proto se jejich význam nedá s jistotou odlišit. Další výzkumy by se v kontextu sexuálního imprintingu měly zaměřit na rozlišení vlivu otce a bratra při výběru partnera.

Pokud byste se chtěl/a o studii dozvědět více, napište na email sourozenecky.imprinting@gmail.com a obratem Vám bude zaslána bakalářská práce, která dané téma zpracovává.

Ještě jednou Vám velice děkujeme za Váš zájem a případnou účast ve studii

Za výzkumný tým
Bc. Klára Zelenková & Mgr. Zuzana Štěrbová
Katedra obecné antropologie, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Národní ústav duševního zdraví