Naší čerstvou novinkou je článek “No evidence for association between human body odor quality and immune system functioning”, který vyšel v časopise Psychoneuroendocrinology. Cílem studie bylo testovat, zda existuje vztah mezi kvalitou tělesnou vůně a imunoreaktivitou (odezva organismu na setkání s patogenem) a obecným fungováním imunitního systému. Předchozí výzkumy totiž ukazují, že obličeje mužů s reaktivnějším imunitním systémem hodnotí ženy jako atraktivnější. V první studii jsme participantům měřili hladiny specifických protilátek (slouží jako ukazatel reaktivity imunitního systému) a ve druhé studii pak hlavní ukazatele vrozené a adaptivní imunity. V obou případech pak hodnotitelé posoudili atraktivitu, zdraví a intenzitu jejich tělesné vůně. Ani v jedné ze studií jsme nenašli vztah mezi kvalitou tělesné vůně a fungováním imunity – zdá se tak, že tělesná vůně neobsahuje vodítka k reaktivitě imunitního systému.

Autory článku jsou Dagmar Schwambergová, Agnieszka Sorokowska, Žaneta Slámová, Jitka Třebická Fialová, Agnieszka Sabiniewicz, Judyta Nowak-Kornicka, Barbara Borkowska, Bogusław Pawłowski a Jan Havlíček. Více se dozvíte ZDE.

Před nedávnem jsme vás seznámili s článkem “Prevalence incestu a faktory, které ji ovlivňují” a nyní přinášíme pokračování v podobě přehledové studie “Vyhýbání se incestu: kulturní a evoluční perspektiva”. Jejím cílem je představit teorie vyhýbání se incestu z pohledu kulturní a evoluční antropologie. Výskyt incestu je poměrně vzácný, přesto však vzbuzuje silné emoční reakce. Důvodem nízkého výskytu může být existence incestního tabu, jež se sestává ze společenských norem a zvyklostí, které incestu zabraňují. Incestní tabu je univerzální, univerzalita se však týká pouze nukleární rodiny a pro širší příbuzenstvo se liší dle dané kultury, pravděpodobně kvůli odlišným klasifikacím příbuzenství a různým společenským normám. Dalším důvodem může být i sexuální averze mezi jedinci, kteří spolu vyrůstali (tzv. Westermarckův efekt). Samotné incestní chování pak může být důsledkem buď nízké sexuální averze a s ním spojeným znechucením, či neselektivní sexuální apetencí.

Autory článku jsou Lucie Kuncová, Zuzana Štěrbová a Jan Havlíček. Celý si jej můžete přečíst ZDE.

Ovlivňují COVID-19 a další respirační onemocnění náš čich a chuť? Zapojte se do mezinárodního výzkumu a pomozte nám zjistit víc o tom, k jakým změnám může docházet a jak se tyto změny liší mezi různými onemocněními. Hledáme jak zdravé zájemce (vyplňte dotazník č. 1), tak i nemocné v posledních dvou týdnech (vyplňte dotazník č. 1 a 2).