Výzkumná skupina Etologie člověka je sdružení několika výzkumných týmů působících především na Přírodovědecké fakultě a Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a Národním ústavu duševního zdraví. Zabýváme se nejrůznějšími aspekty lidského chování, sociální percepce, komunikace a inter-individuální variabilitou především z evoluční perspektivy. Náš výzkum se soustředí také na historicko-teoretické aspekty věd o chování. Cílem těchto stránek je poskytnout přehled o námi zkoumané problematice nejen studentům, ale i dalším kolegům z příbuzných oborů či širší veřejnosti.

Aktuality

Nejnovější informace o nás!

Výzkum

Zúčastněte se výzkumu!

Kontakt

Napište nám!

Předchozí studie zjistily, že určité geny imunitního systému, tzv. geny hlavního histokompatibilního komplexu (MHC), které se promítají do lidské tělesné vůně, by mohly hrát roli při výběru partnera. Dle těchto výzkumů si lidé vybírají partnery nepodobné v MHC, protože při párování s partnerem příliš podobným by mohla být snížena životaschopnost potomků. Novější studie však tyto výsledky nepodporují, a proto se zbrusu nová studie s úctyhodným vzorkem 3 691 manželských párů podívala právě na vliv MHC na výběr partnera. Výsledky ukázaly, že podobnost v MHC u manželských párů se nelišila od náhody (neměli méně společných genů, jak předpokládala hypotéza), a tudíž MHC nemá žádný vliv. Podobnost v MHC neovlivňovalo ani to, zda žena v době seznámení užívala hormonální antikoncepci. Tato data tedy ukazují, že přinejmenším v geneticky různorodé západní společnosti, nemá MHC na výběr partnera vliv. Důvodem může být vysoká variabilita v MHC, díky čemuž je pravděpodobnost potkat někoho velice podobného relativně malá.

Autory článku “Marriage does not relate to major histocompatibility complex: a genetic analysis based on 3 691 couples” jsou Ilona Croy, Gerhard Ritschel, Denise Kreßner-Kiel, Laura Schäfer, Thomas Hummel, Jan Havlíček, Jürgen Sauter, Gerhard Ehninger a Alexander H. Schmidt.
Více se dozvíte po kliknutí na příspěvek.

Každý člověk produkuje individuálně specifickou pachovou stopu, tzv. pachový podpis. Cílem textu “Čichová komunikace u člověka”, je představit nejvýznamnější faktory ovlivňující pachový podpis, jako jsou genetické faktory, strava, onemocnění nebo emoční stav. Mezi hlavní oblasti, v nichž se čichová komunikace uplatňuje, patří mimo jiné výběr partnera a vztah matky a dítěte. V textu je též diskutována otázka feromonů u lidí. Doprovodné obrázky pak mimo jiné ukazují hodnocení vonných vzorků u dospělých, ale i u dětí.

Článek vyšel v časopisu Živa a jeho autory jsou Jitka Fialová, Markéta Sobotková a Jan Havlíček. Přečtěte si více…

Lidská tělesná vůně hraje významnou roli v mezilidských interakcích a je z ní možné “vyčíst” i třeba to, že se jedinec nachází v agresivní nebo kompetitivní situace. My jsme se nyní zaměřili na vliv výhry a prohry na příjemnost, atraktivitu, maskulinitu a intenzitu tělesné vůně. Tělesnou vůni jsme sbírali na amatérské lize MMA (pořádané MMAA) vždy před a po skončení zápasu. Výsledky v novém článku “Losing stinks! The effect of competition outcome on body odour quality” ukazují, že fyzická kompetice negativně ovlivňuje lidskou tělesnou vůni, přičemž větší propad v hodnocení jsme zaznamenali u jedinců, kteří prohráli. Pokles atraktivity tělesné vůně se pak zdá být zprostředkovaný negativní náladou.
Článek vyšel v časopisu Philosophical Transactions of The Royal Society B a jeho autory jsou Jitka Třebická Fialová, Vít Třebický, Radim Kuba, David Stella, Jakub Binter a Jan Havlíček. Celý jej najdete ZDE.