Donedávna evidence naznačovala, že mezi atraktivitou obličeje, tělesné vůně a hlasu existuje silný pozitivní vztah a měly by tak poskytovat obdobné překrývající se informace o kvalitě svého nositele (backup signals hypothesis). My jsme se však rozhodli provést meta-analýzu jak publikovaných studií, tak doposud nepublikovaných dat získaných za posledních cca 20 let v České republice, Velké Británii, Francii a Rakousku. Výsledky ukázaly pouze velice slabý pozitivní vztah mezi hodnocenou atraktivitou obličeje a tělesné vůně a obdobně i mezi atraktivitou hlasu a tělesné vůně. Pravděpodobnější se tak zdá, že jednotlivé modality odkazují k různým informacím o daném jedinci (multiple messages hypothesis).

Článek vyšel v časopise Evolution and Human Behavior a jeho autory jsou Vít Třebický, Sylvain Delplanque, Camille Ferdenzi, Bernhard Fink, Lucie Jelínková, Žaneta Pátková, S. Craig Roberts, Susanne Röder, Tamsin K. Saxton, Dagmar Schwambergová, Zuzana Štěrbová, Jitka Třebická Fialová a Jan Havlíček.

Zúčastněte se studie zabývající se rolí čichu v partnerství.
Kdo: ženy ve věku 18 a více let
Jak dlouho: cca 25 min

Odkaz na dotazník ZDE

Instrukce k získání potvrzení o účasti naleznete na konci dotazníku.
Mnohokrát Vám děkujeme za účast a sdílení!

Z evolučního pohledu by atraktivní znaky měly odkazovat k určité kvalitě daného člověka. Několik předchozích studií se zaměřilo na vztah mezi atraktivitou obličeje a kvalitou imunitního systému, přičemž některé spojení našly, jiné ne a další pouze u jednoho pohlaví. Abychom do tématu vnesli více světla, provedli jsme studii testující souvislost mezi atraktivitou obličejů a imunoreaktivitou (velikost reakce imunitního systému při setkání s patogenem). Žádný statisticky významný vztah se však neukázal. Nenašli jsme ani vliv množství podkožního tuku a hladin testosteronu a kortisolu, což jsou faktory, které obvykle souvisejí jak s hodnocením atraktivity obličejů, tak s odezvou imunitního systému.

Autory článku jsou Žaneta Pátková, Dagmar Schwambergová, Jitka Třebická Fialová, Vít Třebický, David Stella, Karel Kleisner a Jan Havlíček. Celý si jej můžete přečíst na stránkách časopisu Scientific Reports